Včera jsem se rozhodla spáchat řízenou veřejnou sebevraždu, když jsem dostala ten přiblbý nápad jít v pátek večer nakoupit do supermarketu. Dle počtu lidí to vypadalo, že rozdávají něco zadarmo.

Instinktivně jsem se rozhlížela kolem, jestli náhodou nemá opodál svůj stánek ministr Babiš a nenabízí koblihy. Čokoládovou bych si docela dala.

Moje snaha rychle si vybrat, co potřebuji, a zmizet ve víru velkoměsta se proměnila v souboj titánů o regál. Možná vypukla válka. Konec konců nezněla dnes náhodou pověstná siréna? Není dnes první středa v měsíci?

Neuvědomovala jsem si, že bych v pravé poledne slyšela ten bohulibý zvuk, který vám znemožní dělat prakticky cokoliv včetně takové maličkosti jako čůrání a který oznamuje, že siréna pro případ nouze FUNGUJE. Kromě toho…je pátek, ne středa.

Upřímně by mě zajímalo, kdo tohle vymyslel. Kdybychom to dělali se vším, jak by to vypadalo? Nechala jsem se unášet fantazií. Taky bych mohla řekněme každý první pátek v měsíci zkoušet, zda moje vagína stále funguje. Víte, jen tak si lehnout na Václavák a uspořádat akci MOJE VAGÍNA MÁ DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Prostě pro pořádek. Abych věděla, jestli stále funguje.

Snění v supermarketu se nevyplácí

Vlastně se snění nikdy nevyplácí, pokud se máte na něco soustředit… Z fantazie mě velmi rychle vytrhla starší dáma, když mi stoupla na mou zbrusu novou botu. Asi měla strach, že se vrhnu do bedny s okurkami a budu všech 384 kusů chránit vlastním tělem, aby si nemohl nikdo ani jednu odnést.

Ve vteřině jsem zavrávorala, když do mě strčila jiná dáma. Byla jsem tak konsternovaná, že jsem se přes všechny mé vypilované komunikační dovednosti nezmohla ani na upachtěné „What the hell?!“.

A v tom mi to došlo! ZA DVA DNY JE VALENTÝN.

Tak moment! Není to náhodou ten svátek, kdy se máte tulit ke svému protějšku u krbu, ujišťovat se vzájemně o vaší nehynoucí lásce, pít bublinky, zažít skvělý (nebo méně skvělý) sex, super se najíst a padnout do hlubokého spánku? Tak to mi něco říká. Bublinky? Slyšela jsem slovo BUBLINKY?

Z enoložky alkoholikem

Okamžitě jsem zamířila do své nejoblíběnnější nákupní sekce – vína a destiláty. Pochopte, rok jsem strávila na erasmu v Bordeaux. Tam by i z abstinenta udělali notorika. Já měla tehdy jemnější cíl. Chtěla jsem se stát enoložkou, místo toho je ze mě alkoholik, ale za to se solidním základem.

Wow! To teda zírám. Bohemka o 40 % levnější??? Tak proto ten Valentýn! Konečně jsem pochopila jeho význam!

happy valentine's day!

To tady nemůžu nechat. Beru tři. – Tomuhle se říká účinný marketing.

V košíku mám ještě mléko, ale čert ho vem. Musím dodržovat pitný režim. Mléko používám jen do kafe, tím se moc nenapiju.

Slevy dokážou zvednout náladu. V rámci euforie „zlevnili můj oblíbený nápoj“ si přidávám do košíku také puget tulipánů, broukám si Love me like you do a představuju si vanu plnou svíček, v ní sebe popíjející šampus a k tomu nějakou romantickou hudbu. Pam pa dada dam.

Moment ale nechybí mi tam něco? Že by…chlap? Ne, to bych měla úplně zkaženýho celýho Valentýna. Voda by se mu zdála moc teplá nebo moc studená. Hudba moc ukňouraná, šampus málo vychlazený. Nemusím mít všechno.

Ale víte co? Na toho letošního Valentýna se fakt těším. Na zdraví!