Byl plný překvapení. Plný nových situací. Často otravných. Rok 2020 byl pro spoustu lidí rokem strachu. Byl to rok, který přinesl spoustu změn, často ne vítaných. Většina z nás si okamžitě vybaví zejména ty negativní, já se v tomto článku zaměřím na ty pozitivní.

1. Jde to i z domova

Před covidem: Znáte to. Máte nárok na home office, ale když si ho vezmete, váš nadřízený na vás kouká, jako byste si chtěli udělat hezké odpoledne. 

Při covidu: Realita firmám ukázala, že jejich zaměstnanci jsou efektivní i z domova. A mnohdy více než v kanceláři. Čeká nás tak nový normál v podobě možnosti home office nejen využít, ale nově i ve větší míře, než jsme byli zvyklí.

2. Jde to i online

Před covidem: Spousta meetingů a školení se dělala offline. Jinak to nešlo. Strávili jste celý den na přednášce/prezentaci a půlku času jste přemýšleli, co si dáte k večeři.

Při covidu: Hle! Ono to jde i online. Velké množství školení i meetingů se přesunulo na Teams, Webex nebo Zoom. A funguje to. I když na tu večeři myslíte pořád

3. Všechno online nejde

Teams, Webex, Zoom apod. jsou určitě velmi přínosné platformy. Dá se přes ně dělat ledasco. Ledasco ale ne.

Díky bohu. Člověk je tvor společenský, a i to nám pandemie připomněla. Teams, Webex, Zoom apod. jsou určitě velmi přínosné platformy. Dá se přes ně dělat ledasco. Ledasco ale ne. Online verze softových workshopů, team buildingů nebo vánočních večírků dosti skřípou. Kdo školí nebo prezentuje, určitě zná pocit zoufalství, který nastupuje prakticky při každé online interakci: „Haló, jste tam?“ „Slyšíme se?“ „Chrrr…“ – to když náhodou někdo usne a zapomene si ztlumit mikrofon. Zlaté zasedačky.

A tak nám z toho vyplývá jedna krásná věc: I po Covidu se zcela jistě budeme potkávat offline. Bůh nám žehnej!

Tři pozitivní lekce někomu mohou připadat málo. Záleží na úhlu pohledu. Znáte to s tou poloplnou/poloprázdnou sklenicí… Mně vzhledem k tomu, jaký rok 2020 celkově byl, připadají skvělé. A na závěr si neodpustím své soukromé shrnutí upynulého roku:

Někde jsem četla, že rok 2020 byl na p…u. Kéž by byl! Kdyby byl, spousta lidi by se uvolnila a dost možná by k sobě byli lidé milejší.

Rok 2020 na p…u nebyl. Ukázal nám, jak se k sobě lidé chovají v nouzi. Od šití roušek přes bonzování. Až je mi smutno, jak se lidstvo za celou svou historii nic nenaučilo a jak stále platí, ze strach je nejlepším dálkovým ovladačem mas.

Proto nám všem přeju, abychom se hlavně nebáli. Abychom přes težké časy, které mnozí prožívají, nezapomínali používat tu kulatou věc, co máme na krku. Abychom, pokud nám vláda řekne, že proti covidu pomáhá připíchnout si kravské lejno na hlavu sešívačkou, tupě neudělali nálet na dobytčáky a obchody s kancelářskými potřebami. 

Člověk se nesměje proto, že je šťastný. Člověk je šťastný proto, že se směje.

Přeju nám, abychom se každý den smáli. Člověk se nesměje proto, že je šťastný. Člověk je šťastný proto, že se směje. A proto: Nezapomínejte, kdo jste. Buďte opravdoví. Žijte podle sebe. A nebojte se.